Autor: Vladimír Říha, 01.03.2020

Když zatím všechny předchozí pokusy o seriózní řešení tragického stavu našich lesů, Šumavou počínaje, selhaly pro arogantní nezájem, ignoranci či pro ohrožení zájmů mocných, ať už oficiálně či neoficiálně, ale tím reálněji vládnoucích uskupení, obrátilo se 15. února 2020 Hnutí život, jehož členem je i náš spolek, na nového veřejného ochránce práv, jako na poslední zákonnou instanci, s žádostí o pomoc.

Vlády včetně této svým avanturistickým přístupem k ochraně přírody a ideologií maximalizace zisku z lesů způsobily současnou kůrovcovou katastrofu, která hrozí faktickou likvidací smrku v českých lesích, tedy rozvratem lesů, které jsou zásobárnou vody, obnovitelné suroviny – dřeva – a nenahraditelným životním prostředím pro živočišné i rostlinné organismy všech úrovní. Současný ministr ŽP svou činností přímo působí na zhoršení situace, které vede k dlouhodobému masivnímu poškozování životního prostředí, což porušuje čl. 35 zákona 2/1993 Sb. Listiny práv a svobod:

čl.35

    (1) Každý má právo na příznivé životní prostředí.

    (3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.

Hospodářské škody, ač jdou do stovek miliard korun, nejsou tak nebezpečné, jako škody na životním prostředí! Životní prostředí totiž je primární podmínkou života, a nikoli hospodářský úspěch – ten může přijít až druhotně a nemělo by ho být dosahováno na úkor životního prostředí. Nechceme, aby sebevědomí mocní ignoranti řezali větev, na níž, bohužel, musíme sedět i my.

Zodpovědní (což může být vnímáno jako protimluv) ministři vlády vidí řešení v dotacích a ve spoléhání se na srážky. Peníze však samy nic nevyřeší, kalamitu mohou zastavit jen rychlá a důsledná řádná opatření a již vzniklé škody může napravit jen práce – práce v lesích.


 
Veřejný obhájce práv regoval na podnět rychle a seriózně dopisem z 26. února. V něm uvedl, že tato záležitost bohužel nespadá do jeho pravomoci, neboť se jedná o záležitost odbornou, nikoli právní. Ano, to je pravda. Skutečně se jedná se o záležitost odbornou, ovšem odborné diskusi se “vědci”, kteří na ideologii tzv. bezzásahovosti staví svou “odbornou” profesní kariéru i svou životní úroveň, již 30 roků úspěšně brání. Není divu – jsou to “vědci”. A nic je, zdá se, k seriózní diskusi nedonutí. Mohli by totiž o mnoho přijít.

 
Vladimír Říha