K vyjádření Komise pro ŽP AV k NPŠ

Vážený pane doktore,
… si dovoluji v souvislosti s Vašimi odpověďmi ve výše zmíněném pořadu položit Vám několik otázek.

Řekl jste, že existence bezzásahových pásem v NPŠ je legislativně ošetřena již mnoho let. – (NPŠ byl založen v r. 1991 vládním nařízením 163/1991 Sb. a o rok později byl vydán zákon 114/1992 Sb.)
1) Jaké zákonné normy a jakými paragrafy tak činí?

Řekl jste, že v bezzásahových zónách již dochází k obnově porostu.
2) Podle jakých kritérií jste posuzoval, zda k obnově lesních porostů dochází?
3) Na jakých lokalitách a v jakých lesních vegetačních stupních bezzásahových zón k samovolné obnově dochází? (Na 100% výměry?)

Řekl jste, že bezzásahový režim se týká 20% Národního parku. Ředitel parku František Krejčí prohlásil, že bezzásahový režim je ve skutečnosti na 30% NPŠ (zde); bezzásahový režim je tedy aplikován i mimo I. zóny.
4) Ověřil jste si, zda Vaše údaje, které předáváte veřejnosti jsou pravdivé?

Řekl jste, že od začátku je deklarováno 20% jako nutných, aby bezzásahovost byla dodržena, že tyto poznatky vycházejí z mezinárodních zkušeností NP a že to není názor několika jedinců v našem státě.
5) Ve kterém dokumentu předcházejícím vyhlášení NPŠ je tento požadavek formulován? V jakém dokumentu vůbec je formulován?

Řekl jste také, že tyto poznatky vycházejí také z vědeckých poznatků mezinárodně přijatelných.
6) Z jakých vědeckých poznatků, resp. z jakých konkrétních prací tyto názory vycházejí?
7) Proč tyto názory nejsou mezinárodně přijaté, ale pouze přijatelné? Kým jsou přijatelné? Nebo jsou již přijaty? – Pak jakým dokumentem?

Podivil jste se, že se o spontánní obnovu lesa na Šumavě nezajímají lesnické fakulty.
8) Proč se domníváte, že by toto studium mělo přinést nějaké převratné poznatky k těm, které jsou v lesnictví již desítky let známy?

Řekl jste, že jste stanovisko Komise odeslali na MŽP (asi nelze očekávat, že MŽP, bude mít výhrady, že?).
9) Zaslali jste stanovisko Komise také jiným institucím, u nichž není 100% jistota souhlasu? Kterým?

Řekl jste, že mýlit se může každý; dále uvedl jste příklad z Podkrušnohoří o trvajícím ovlivnění populace, i když ovlivňující faktory již pominuly. – (Životní cyklus lesa mnohonásobně přesahuje životní cyklus člověka a také reakce lesního ekosystému na ovlivňující události se projevuje až za delší dobu a také delší dobu trvá, než se stav zase ustálí.)
10) Domníváte se, že je správné ovlivňovat lesní ekosystémy na desítky a stovky let rozhodováním, které odmítá veškeré současné poznatky a zkušenosti lesnictví a které spustilo “vědecký experiment” (jak se obvykle uvádí) bez řádné přípravy pokusu, přičemž se jednoznačně spoléhá na skutečnost, že následky chybného rozhodování ponese někdo jiný – naši potomci?

Vážený pane Šráme, jste vědec, a proto předpokládám, že Vaše případné odpovědi budou konkrétní, bez ideologického a populistického balastu, kterým jsou vyjádření k problematice bezzásahového režimu v NPŠ charakteristická. S otázkami se obracím na Vás, protože nepochybuji o tom, že máte věcné argumenty, které Vás k podpoře bezzásahového režimu v NPŠ přivedly.

Chtěl bych Vás zároveň požádat, zda byste mně nezaslal ono předmětné stanovisko Komise – na stránkách AV jsem je totiž nenalezl. Také by mne zajímalo, jak který člen Komise pro přijetí stanoviska hlasoval.

Přeji hezký den
Vladimír Říha

Vážený pane Řího,
v příloze Vám přikládám Stanovisko KZP, které bylo zasláno ČTK.

K problematice Šumavy byl 20. 5. uspořádán Doc. Boháčem v Českých Budějovicích seminář, kde byly Vámi kladené otázky diskutovány.

S pozdravem
R. Šrám