Dvousettisícovou pokutu musí zaplatit Správa NP Šumava za to, že loni nezasáhla proti kůrovci ve druhé zóně národního parku nedaleko Modravy.
Rozhodlo o tom ministerstvo životního prostředí, ke kterému se správa odvolala proti rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Ačkoliv ministerstvo nakonec snížilo navrhovanou pokutu ze 630 tisíc na méně než třetinu, potvrdilo, že správa svým jednáním porušila zákon.
Čerstvé kůrovcové ohnisko poblíž Modravy objevila inspekce loni na přelomu srpna a září. Přes to, že ve druhé zóně národního parku se proti lesním škůdcům zasahovat musí, správa napadené stromy neodstranila a umožnila tak další šíření škůdce. V polovině září uložila ČIŽP správě parku urychleně zpracovat a asanovat aktivní kůrovcové dříví. Při následné kontrole však zjistila, že nic takového se neděje. Namísto toho správa parku vydala 4. října 2005 rozhodnutí o předběžném opatření, které ukládalo na vybraných plochách proti kůrovci nezasahovat. „Toto je nepřijatelný postup správy,“ uvádí Ministerstvo životního prostředí ve svém rozhodnutí ve věci odvolání správy parku proti uložené pokutě.
Ministerstvo potvrzuje, že ve II. zónách platí povinnosti stanovené zákonem, mezi něž patří včasné zásahy proti hmyzím škůdcům. Správa NP Šumava svým jednáním porušila zákon o lesích. Při následných kontrolách inspekce zjistila, že se kůrovec z původních tří stovek napadených stromů dále šíří a škody na životním prostředí se zvyšují.
„Správa si nemůže podle své libovůle rozšiřovat bezzásahové zóny,“ podotýká Jiří Štich z občanského sdružení Šumava 21, které se problematice ochrany lesů v NP Šumava dlouhodobě věnuje. „Nejprve musí proběhnout řádné správní řízení, kterého se účastní i dotčené obce. A ty s rozšiřováním prvních zón nesouhlasí, protože nechtějí, aby zelené lesy ze Šumavy mizely.“
Správa parku napadla i výši pokuty, ani tady však ministerstvo její postoje nesdílí (byť nakonec pokutu snížilo). „Odvolací orgán se domnívá, že samo zjištění nezpracovaného kůrovcového ohniska v několika lesních odděleních je důvodem pro uložení pokuty i ve vyšší hranici,“ uvádí ve svém rozhodnutí. Konečné snížení pokuty pak odůvodňuje tím, že šlo ve skutečnosti o „administrativní nedostatek“, protože správa měla mít vymezené zóny tak, aby tam zasahovat mohla.
„Minister Ambrozek postup správy podporuje a prosazuje strategii, která počítá s podstatným rozšiřováním bezzásahových zón v NP Šumava. Proto zřejmě udělalo ministerstvo alespoň tento ústupek,“ komentuje snížení pokuty Jiří Štich. „Doufám, že dvousettisícová pokuta nebude hrazena z peněz určených na správu parku, ale že ji zaplatí člověk, který o nezasahování ve II. zóně rozhodl,“ zdůraznil. Podle něj nebyl národní park vyhlášen proto, aby zde ekologové mohli pozorovat rozpad smrkových porostů a zkoumat obnovné schopnosti přírody. „Byl vyhlášen proto, aby se zde zachovalo a zlepšilo životní prostředí. A hlavní devizou Šumavy na počátku 90. let byly právě hluboké, krásné lesy. Nyní o ně díky postupu správy NP Šumava a matení veřejnosti ze strany ekologických aktivistů přicházíme.“