V pondělí 3. dubna 2023 proběhla na půdě poslanecké sněmovny akce věnovaná události, jež by měla být výjimečnou jak co do četnosti, tak co do rozsahu, totiž požáru lesa, který propukl 24. července 2022 v Národním parku České Švýcarsko.

Rozsah tohoto požáru o několik řádů převýšil velikost „běžných“ lesních požárů – nakonec bylo postiženo přes tisíc hektarů lesa, resp. toho, v co byl les důslednou a systematickou činností státní ochrany přírody přeměněn. Příspěvky pokrývaly širokou škálu témat, od způsobených škod a společenských dopadů až po biologické a právní příčiny. (Snad bude k dispozici zvukový záznam akce a uvedené prezentace.)

Za požár nemůže „globální oteplování“, jak je veřejně dezinformováno, ale skutečnost, že během 33 let, kdy lesy vládnou všelijací specialisté – od chemiků, geologů a limnologů až po veterináře a informatiky –, došlo k likvidaci stovek tisíců hektarů lesa kůrovcem a ke vzniku desítek tisíců hektarů suchého lesa pod hesly „kůrovec je lékař lesa“ a „ochrana přírodních procesů“. Otázka lesa a péče o les bohužel v tomto státě není už 33 roků otázkou odbornou, ale pohříchu otázkou politickou a ideologickou. A stav lesů tomu přesně odpovídá.

Jaký byl vlastně účel této akce a jaký měla cíl? Jednalo se o odborný seminář (původně to měla být konference s důrazným společenským výstupem), tedy účelem zřejmě bylo seznámit přítomné politiky a případnou laickou veřejnost s odborným pozadím funkcí a významu lesa a s technickými aspekty likvidace požáru; cílem pak možná bylo politiky (neboť jsou to právě oni, kteří současný stav lesa způsobili) přesvědčit, že i o les, pokud má plnit své společenské a environmentální funkce, je nutno příslušným způsobem pečovat.

Nakolik byl naplněn účel akce, se lze pouze dohadovat; rozhodující je, zda bylo dosaženo cíle. Dojde tedy nyní ke změně? Zasadí se politici o to, aby lesy opět byly brány jako fenomén životně důležitý pro člověka i společnost, a nikoli jako hračka ekologistů nebo jako objekt rabování? (Přírodě je totiž lhostejné, zda tu bude les, nebo poušť, nebo spáleniště, příroda to totiž bude pořád.)

Poté, co ing. Dana Vébrová z NPČŠ o požáru napsala „Ano, na požářišti byli jedinci některých druhů zasažení fatálně, významně bude vlivem požáru změněna druhová skladba lesa, sukcesní stádia bezobratlých a vegetace budou odlišná od společenstev před požárem, ale toto není v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany NP, nýbrž přesně naopak.“ (e_mail 22. 2. 2023 15:42:26) a když se zbrusu nový šéf MŽP informatik Mgr. Petr Hladík pro Radiožurnál 10. 3. 2023 vyjádřil, že „Klimatická změna je prostě faktem. Země se otepluje, ve střední Evropě dokonce dvakrát rychleji než na celé zeměkouli. […] V létě jsou velká tepla a sucha, jsou tu lesní požáry, na což jsme byli zvyklí někde ve Španělsku nebo v Itálii, ale v Česku ne. […] Jedním z velkých problémů jsou samozřejmě emise oxidu uhličitého. Ty je potřeba snížit.“, tak potom je nutno se obávat, že současný diletantský a lhostejný přístup k lesu bude ještě utvrzen, neboť o změnu k záchraně není zájem a evidentně chybějí i naprosto základní znalosti. Skutečnost však může být mnohem tragičtější, může se jednat o záměr.

 
5. dubna 2023
Vladimír Říha