Vladimír Říha

Po vynucené kovidové přestávce se Hnutí Duha opět pustilo do činorodé práce, aby si dotace na svou činnost od MŽP a dalších obdobných subjektů zasloužilo. V ověřené spolupráci se Správou Národního parku Šumava (SNPŠ) vytvořilo standardním postupem prostřednictvím zejména médií tzv. hlavního proudu kauzu „nejhorší devastace lesů za posledních 23 let“ Kašperskohorskými městskými lesy.

O co se vlastně jedná (Silvarium, iDnes, econnect, Ekolist, outsidermedia, Rozhlas, …): Uváděný „lesní odborník Hnutí DUHA MVDr. Jaromír Bláha“ říká, že „Tak strašné řádění těžké těžební techniky jsem v NP Šumava už více než 23 let neviděl.“ Je to zřejmě proto, že ho NPŠ zajímá pouze velice specifickým oportunním způsobem a že stav lesů v přímé péči Správy Národního parku Šumava je mu vlastně (možná i s celou přírodou) lhostejný:

Lesy ve správě Národního parku Šumava – Kostelní vrch

Nad Hauswaldskou kaplí

Lesy ve správě Národního parku Šumava – Filipova Huť

Filipova Huť

Město Kašperské Hory má část svých lesů na území Národního parku Šumava (NPŠ). V těchto lesích na území NPŠ se z obecně známých důvodů (tzv. bezzásahový režim) v nadlimitním množství vyskytuje kůrovec, který svým koncentrovaným působením ohrožuje samu existenci lesa. Jako ukázka poslouží stav Mokrůvky v roku 1997, kdy je již zcela zřetelné napadení porostu kůrovcem, a o pár let později poté, co se kůrovci nechalo volné pole působnosti. (Sice jsou snímky starší, ale pěkně ukazují vývoj jednoho místa; výměra lesů zničených pomocí kůrovce ale v NPŠ již dosahuje stovek km2 a v celé ČR tisíců a tisíců km2 lesa.):

Mokrůvka

Někdo může argumentovat, že „ale vždyť se to tam zelená!“ Ano, to je pravda. Ovšem porost v popředí snímku z roku 2009 je vysázený a podrost v odumřelém lese jednak z většiny vznikl ještě PŘED odumřením lesa, jednak působení mimoprodukčních funkcí tohoto podrostu je pouhým zlomkem působení dospělého lesa (hodnota mimoprodukčních funkcí NENÍ cenou dřeva!!!), stejně jako je rozdíl mezi schopnostmi a možnostmi dítěte a dospělého. A návrat působení mimoprodukčních funkcí na původní úroveň bude trvat nejméně tak dlouho, jak dlouho bude trvat, než tento podrost dospěje a dosáhne kvalit zničeného lesa; a snad není nutno uvádět, že les dospívá podstatně déle než kupříkladu ředkvička. (Ekologističtí „vědci“ ovšem v podstatě tvrdí, že odumření lesa negativní důsledky nemá.)

Správa Národního parku Šumava (SNPŠ) může na základě zákona o tzv. ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. klást veškeré možné překážky tomu, aby se kůrovec odstraňoval v době, kdy je to nejúčinnější a kdy riziko způsobení vedlejších škod je minimální, protože za dopady své činnosti nenese žádnou odpovědnost. Nenese odpovědnost ani za to, že se kůrovec do sousedních lesů šíří právě z „líhní“ kůrovce, totiž z intenzivně „ochraňovaných“ lesů Národního parku Šumava. A protože kůrovec z lesů NPŠ nalétl do lesů Kašperských hor, Kašperskohorské lesy (KHL) chránily les, aby nedopadl jako ten na Mokrůvce, a začaly kůrovce z lesa odstraňovat. Doba sice nebyla technologicky nejvhodnější, ale KHL nemohly čekat na „lepší“ počasí, až se kůrovec „namnoží“ (laiky žádám, aby se s bionomií kůrovce seznámili, odborníky prosím o shovívavost) a les kompletně zahubí, a proti kůrovci zasáhly v době, kdy to bylo z hlediska ochrany lesa nezbytné. I proto některá opatření na minimalizaci škod byla nákladnější a rozsáhlejší, zejména k ochraně koryt dotčených vodních toků: dočasné přemostění zatrubněním a dočasné vyplnění pevnějších částí koryt kládami, kdy voda protéká mezi nimi.

Dramatická kvantifikace škod „v součtu v délce 3,7 km a na ploše 16 tisíc m2“ bude vypadat jinak, pokud se dodá, že území o výměře 100 ha je zpřístupněno přibližovacími linkami v délce 3,7 km, což při uváděné ploše 16 000 m2 (jedná se o 1,6 % výměry zpřístupněného území!) dává šířku cesty 432 cm. „Škody“ tedy vznikly pouze na cestě! Že by si tuto informaci nedokázal zjistit „lesnický expert Hnutí DUHA MVDr. Jaromír Bláha“ není pravděpodobné (když je to doktor, ne?); lze jej tedy oprávněně podezřívat, že úmyslně a záměrně uvádí dezinformace, protože neuvádí informace kompletní! Další důležitou informací zamlčenou tímto „lesním odborníkem“ je totiž ta, že se jedná o TRVALÉ PŘIBLIŽOVACÍ LINKY, tedy že v lese svému účelu slouží již dlouhé desítky let. A jak je tedy možné, že „brutální zásahy“, jak je označil „odborník na ochranu lesů z Hnutí DUHA Jaromír Bláha“, se na nich projevilo až nyní? Není to náhodou tím, že Hnutí Duha a jeho mravní alter ego SNPŠ (HnuDu je „neziskovka“, a proto je jako významnější a důležitější uvedena před státní organizací) zabránily dokončení technologického procesu, aby mohla být vyvolána další kauza?

Součástí každého technologického procesu je úklid pracoviště po dokončení práce. To ví každý, kdo někdy něco užitečného dělal. Platí to samozřejmě i pro práce v lese. Pokud tedy SNPŠ zakázala ochranná opatření proti kůrovci dokončit a pracoviště následně uklidit, pochopitelně i s nápravou vzniklých škod, pak zřejmě zájmem SNPŠ není, aby škody, které nutně při každé práci vznikají, byly co nejmenší a byly co nejrychleji odstraněny (v SNPŠ pracují jen odborníci, kteří dobře vědí, co dělají), ale aby se lesy Kašperských Hor (a dalších obcí s majetkem v NPŠ) dostaly 100% do vlastnictví NPŠ (ČR). O tom svědčí i to, že k zahájenému řízení proti Kašperskohorským lesům byly přizvány pouze spolky „kruhu přátel kůrovce – lékaře lesa“ a ostatní spolky, hájící právo lesa na zdraví a život, byly záměrně opomenuty. (Tím, jen tak mimochodem, SNPŠ porušila svou povinnost dle §70 z. 114/1992 Sb. Ale to nic, to je v pořádku, že?)

Ano, škody vznikly, ovšem je nutno rozhodnout, zda se jedná o škody věcně specifikovatelné a reálně vyčíslitelné, nebo o „škody“ podle přísloví „Kdo chce psa bít, hůl si najde“; zda jsou škody „nevratné“, nebo jen dočasné a snadno odstranitelné; zda škody vznikly svévolí a bezohledností, nebo byly vynuceny faktickým vládnutím tzv. nevládních „neziskových“ organizací prostřednictvím jejich státních nástrojů a jestli jsou za daných podmínek minimalizované.

10.10.2022
Vladimír Říha
Šumava 21