Autor: Karel Simon, 04.04.2019
Spoluzodpovědnost Ministerstva životního prostředí – vrchního státního dozoru v lesích na rozsahu kůrovcové kalamity – největší ekologické katastrofy v historii českých lesů
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) bylo zřízeno 19. prosince 1989 zákonem ČNR č. 173/1989 Sb. k 1. lednu 1990 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech životního prostředí.
K zabezpečení a kontrolní činnosti vlády České republiky Ministerstvo životního prostředí koordinuje ve věcech životního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky.
Dle § 50 platného zákona o lesích Ministerstvo životního prostředí, v rámci výkonu vrchního státního dozoru, dozírá jak na orgány státní správy, tak na právnické a fyzické osoby, zda dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jeho základě. Je oprávněno ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
Hnutí Život, z. s. požádalo pana ministra životního prostředí o informace ve věci povinností v ochraně lesa:
„Jaká opatření přijal Váš úřad při výkonu vrchního státního dozoru k zastavení kůrovcové kalamity (ekologických škod) v letech 2014 až 2018 ve smyslu povinností vyplývajících z § 50 zákona o lesích? Žádáme o zaslání kopií opatření.“
Pan ministr prostřednictvím svého úřadu poskytl dne 3. 8. 2018 pod č. j.: MZP/2018/130/531 tuto informaci:
„MŽP neuložilo v letech 2014 až 2018 z důvodu rozšíření a přemnožení lýkožroutů žádné opatření k odstranění zjištěných nedostatků při výkonu vrchního státního dozoru ve smyslu ustanovení § 50 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vrchní státní dozor MŽP v lesích je primárně směrován, a také vykonáván, do oblasti komunikace s ústředním orgánem státní správy lesů – Ministerstvem zemědělství, se kterým spolupracuje při tvorbě a zajišťování koncepčních dokumentů na úseku lesního hospodářství a koordinuje spolupráci v oblasti ochrany lesa a zabezpečení mimoprodukčních funkcí lesů. Ve vztahu ke kůrovcové kalamitě vykonává státní dozor ČIŽP, kterou metodicky vede MŽP.“
Současné škody na lese, nenahraditelné složce životního prostředí, v lesích ČR v důsledku rozsahu kůrovcové kalamity (neplnění povinností v ochraně lesa) převyšují několik biliónů Kč. Dojde k významnému snížení retenční schopnosti území, což ovlivní nejen kvalitu vody, ale i její nedostatek, popř. v období většího množství srážek případný rozsah povodní, včetně obecného ohrožení.
Kůrovcová kalamita (největší v historii) zasáhla i lesy, které jsou součástí Chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV: Šumava, Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory a další).
Rozdílný přístup k boji s kůrovcem lze uvést na situaci v sousedním Německu, kdy tiskový mluvčí Bavorských státních lesů uvedl:
„V období obchodního roku 2018 dosáhl objem kalamitního dříví v celém Německu kolem 13 milionů m3 a v Evropě až 30 milionů m3. Kalamitní i kůrovcové dříví Bavorských státních lesů se obchodovalo v případě stávajících smluv i nadále za dohodnuté ceny. Díky systematickým kůrovcovým kontrolám v předem vymezených oblastech se dařilo kůrovcové dříví zpracovat a odvézt.“
Navzdory evidentně obtížným podmínkám v roce 2018 mají Bavorské lesy mimo jiné i díky využívání této aplikace (při prevenci boje s kůrovcem byla vytvořena mobilní aplikace, jejíž geodata umožňují označit v terénu napadené stromy) kůrovcovou situaci i nadále pod kontrolou.
Např. česká média dne 31. 5. 2018 ke stavu kůrovcové kalamity uvedla: „Krizový stav se kvůli kůrovci zatím vyhlašovat nebude, řekli po dnešním meziresortním jednání ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO).“ Nebyly zakázány úmyslné těžby dřeva tak, aby veškeré těžební kapacity byly nasazeny v boji proti kůrovci.
Vrchní státní dozor v lesích nepřijal dlouhodobě žádná systémová opatření, která by napomohla tomu, aby kůrovcová kalamita v lesích na území ČR byla pod kontrolou (viz Německo).
Dne 4. 4. 2019
ing. Karel Simon
Autor je soudní znalec v oboru lesní hospodářství, odvětví funkce lesů v krajinném (přírodním a životním) prostředí; jeden z prvních pracovníků České inspekce životního prostředí v ochraně lesa, který se zároveň spolupodílel na vypracování podkladů pro důvodovou zprávu k vyhlášení NP Šumava.