6.3.2016

V parlamentu se 25. února 2016 konal seminář k novele zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Seminář, který pořádalo Ministerstvo životního prostředí, měl téma

„Nová právní úprava národních parků
obsažená v novele zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
(sněmovní tisk 501)“

Seminář trval od 9:30 do 13:00 a konal se v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 1, Praha 1- Malá Strana, místnost č. 205

V úvodní části měli vystoupení

– Mgr. Richard Brabec, ministr životního prostředí

– Ing. Vladimír Mana, náměstek ministra pro řízení sekce státní správy – vystoupení zde

– Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D., náměstek ministra pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny – vystoupení zde

– Ing. Jan Hřebačka, ředitel Správy KRNAP

V následující části předneslo své příspěvky několik přihlášených do diskuse.

Doc. Hruška na základě svého výzkumu prohlásil (viz zvukový záznam 01:00:30 hod.), že zánik lesů na Modravsku se na vodním režimu Modravského potoka vůbec neprojevil, že živý les v době sucha situaci ještě zhoršuje a že suchý les odtok nadlepšuje (Hruškova práce v příloze nebo zde).

Za pozornost stojí vystoupení prof. Josefa Fanty (viz zvukový záznam, 1:37:20 hod.), ve kterém předvedl, vedle jiných pozoruhodných nápadů, základní neporozumění lesnímu zákonu (pokud ho vůbec zná), ale dokonce i neznalost zákona 114/1992 Sb.

Kuriózní bylo, že MVDr. Jaromír Bláha vytýkal novele z. 114/1992 (viz zvukový záznam, 2:00:15 hod.), že nestanovuje konkrétní termíny pro kontrolu dosažení stanovených cílů. Tyto nástroje měl plzeňský i senátní návrh zákona o NPŠ, a asi právě proto musely být smeteny se stolu.

Prof. Moldan zase tvrdí (viz zvukový záznam, 2:06:45 hod.), mimo jiné, že vliv lesa na vodní režim krajiny je bezvýznamný. Inu, je to profesor, bývalý ministr ŽP.

Zastánci tzv. bezzásahového režimu nepřekvapili, snad jen úzkým rozsahem svého rozhledu.

Pan Kyzour měl (viz zvukový záznam, 1:51:50 hod.) zajímavý příspěvek k regulaci stavební činnosti v národních parcích.

V poslední necelé půlhodině zbyl prostor pro volnou diskusi.

Hlavním cílem semináře bylo přesvědčit přítomné o kvalitě a výhodách předkládané novely, což vzhledem k poměru názorů mezi přítomnými nebyl problém, a předběžně zjistit možné problematické změnové návrhy.

Zvukový záznam průběhu semináře zde.

Referáty (časy se vztahují ke zvukovému záznamu):
00:00:00 Vladimír Dolejský – náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny
00:03:20 Richard Brabec –ministr ŽP
00:13:10 Vladimír Dolejský – náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny
00:18:30 Vladimír Mana – náměstek pro řízení sekce státní správy
00:34:50 Jan Hřebačka – ředitel KRNAP
00:47:40 Tomáš Vrška – NP Podyjí
00:53:20 František Krahulec – předseda vědecké sekce Rady KRNAP, Botanický ústav Průhonice
00:57:00 Jan Sobotka – starosta Vrchlabí, Rada KRNAP
01:00:30 Jakub Hruška – Česká geologická služba
01:07:40 Josef Vovesný – SVOL
01:16:30 Petr Martan – iniciátor peticí za záchranu Šumavy
01:23:00 Pavel Valtr – www.hnutizivot.cz
01:29:10 JUDr. Svatomír Mlčoch – autor zákona č. 114/1992 Sb.
01:37:20 Josef Fanta – první náměstek ředitele Správy KRNAP
01:45:00 Zdeněk Vermouzek – Česká společnost ornitologická, Zelený kruh
01:51:50 ? Kyzour – ?
02:00:15 Jaromír Bláha – Hnutí DUHA
02:06:45 Bedřich Moldan – bývalý ministr ŽP
02:14:25 Brabec – ministr ŽP

Otázky:
02:24:40 odpovídá Alena Vopálková, ředitelka odboru (620) zvláštní územní ochrany přírody a krajiny:

1. Jaromír Bláha: Bude MŽP souhlasit s úpravou §18a/1, která by umožnila provádět jednorázové revitalizace rašelinišť i v přírodní zóně?
– Odpověď: Revitalizace patří přednostně do zóny přírodě blízké, zónu následně přesunout do zóny přírodní. Tato otázka by ještě měla být věcně diskutována.

2. Martin Voráč: Je 15 let moratoria zamýšleno pro prvních 15 let po přijetí zonace, nebo se jedná o každých dalších 15 let?
– Odpověď: Jedná se o prvních 15 let od vymezení zonace novým způsobem s novým pojetím.

3. Vladimír Říha: Jaké bylo složení (konkrétní osoby) pracovní komise MŽP pro přípravu novely?
– Odpověď: Odbor 620 (Vopálková), sekce RIA, zástupci národních parků, odborná veřejnost,zástupci obcí a Rady národních parků. Konkrétní osoby nelze vyjmenovat, bylo jich hodně.
– Komentář: Z opozice zřejmě nikdo.

4. Vladimír Říha: Kdo provádí šetření kvantitativních a kvalitativních změn druhového složení flóry, fauny a půdních organismů, humusu a půdy, půdní vlhkosti a podzemních vod v NPŠ za roky 1990 až dosud? Kde a za jakých podmínek jsou k dispozici výstupy, a to včetně primárních dat?
– Odpověď: Za hodnocení a monitoring stavu území NPŠ je odpovědná Správa NPŠ. Na šetření se podílí jak Správa, tak řada výzkumných týmů, i AOPK. Kontaktovat Správu NPŠ.

5. Vladimír Říha: Kde a za jakých podmínek je k dispozici zde zmiňovaná práce doc. Hrušky, a to včetně primárních dat?
– Kontaktovat doc. Hrušku.

6. Dušek: Je z pohledu ochrany přírody nutné umožňovat lov v zóně přírodní? Nestačí ustanovení k nepůvodním druhům?
– Odpověď: Výčet výjimek ze zákazu (§18a/1) je vždy limitován cílem zóny a realizace opatření vždy musí být odůvodněna některým ze zájmů uvedených v §18a/1.

7. Dušek: Proč MŽP nepřevede právo rybářství na Správu NPŠ?
– Odpověď: MŽP nechtělo evokovat novely dalších právních předpisů, které nejsou v gesci MŽP, nekomplikovalo proces přijetí novely z. 114/1992 Sb.

Diskuse:
02:32:50 Vladimír Mana
02:35:40 Vladimír Dolejský
02:39:10 Tomáš Rothröckl – ředitel NP Podyjí
02:44:10 Pavel Benda – ředitel NP České Švýcarsko
02:45:10 Vladimír Říha – Šumava 21
02:55:15 Petr Martan
02:57:10 Jaroslav Vrba – JČU
02:58:50 Jiří Rohla – starosta obce Běleč, Křivoklátsko
03:02:30 Věra Kučová – Národní památkový ústav

Naše připomínky k novele:
Co skutečně přináší novela zákona o ochraně přírody a krajiny.
Šumava – konečné řešení?
– Otevřený dopis poslanecké sněmovně

Vladimír Říha