Tomáš Jirsa, Právo 29. 10. 2009
Lesničtí odborníci, hejtmani i šumavští starostové několik let varovali ministerstvo životního prostředí, že experiment s ponecháním rozsáhlých smrkových monokultur na Šumavě v tzv. bezzásahovosti povede ke kůrovcové kalamitě. Ministerstvo i Správa Národního parku Šumava naše varování neustále bagatelizovaly a tvrdily, že mají kůrovce pod kontrolou.
Letošní těžby v NP Šumava ale předčily veškeré prognózy MŽP. Ještě nedávno mluvčí ministerstva Kašpar napsal, že letošní těžba kvůli kůrovci v NP Šumava bude maximálně 130 tisíc kubíků. Hluboce se mýlil. Nebo záměrně nemluvil pravdu?
Je zřejmé, že v národním parku bude letos vytěženo 300 tis. kubíků. To s sebou přinese i nežádoucí holiny o celkové rozloze asi 800 hektarů. K tomu je nezbytné připočíst i další plochy mrtvého lesa, kde se stále nezasahuje. Ty za letošní rok přibudou v rozsahu také přibližně 800 ha. Letos tedy ubude zhruba 1600 ha starého a živého lesa.
Podle všech odhadů vznikají v NP Šumava největší plochy holin v Evropě a v úbytku lesa má NPŠ také rekord. Ale Správa NPŠ je nepoučitelná: v bezzásahových zónách si nadále kůrovce množí, aby k jeho potlačení o několik kilometrů dále masivně kácela a vytvářela holiny.
Podle odborníků se dá odhadovat, že příští rok by na Šumavě mohly odumřít až dva milióny stromů.
Kde jsou všechny zelené nevládní organizace a okrašlovací spolky, aby bily na poplach, že se v národním parku kácí jako o život? Všichni už vědí, že se jejich „experiment” s bezzásahovostí nepovedl. Aktéři „bezzásahovosti” cudně mlčí, protože by museli přiznat: současné masivní těžby a vytváření holin jsou daní za nikým neschválený a nelegálně prosazený experiment. Bývalého ředitele Žlábka zelené nevládní organizace hanlivě nazývaly „ředitel pařez” a vyštípaly ho z vedení, když těžil zlomek současného množství! Dnes se naopak Správa NPŠ stává významným regionálním obchodníkem se dřevem. To je opravdu národní park? Takovou Šumavu chceme?