Milan Kilián, Klatovský deník 20. 10. 2008
Rakousko a Bavorsko připravují stížnost na evropské úrovni kvůli šíření kůrovce z českých lesů. Rakušané jen letos vyčíslili škodu způsobenou českým kůrovcem v jejich lesích zhruba na milion euro. Deník o tom informoval Oskar Novák z Velvyslanectví České republiky ve Vídni.
Na naléhavou žádost rakouských institucí se proto koncem minulého týdne sešel velvyslanec České republiky v Rakousku Jan Koukal s Johannesem Wollmacherem, nadlesním hornorakouského kláštera Schlägl, ministerským radou Albertem Knielingem z ministerstva životního prostředí a generálním sekretářem sdružení Land& Forst Wernerem Andrä.
„Důvodem návštěvy velvyslance byla kůrovcová kalamita v Národním parku Šumava, která se především v posledních dvou letech silně projevuje v oblasti tzv. Trojmezí na společné hranici Rakouska, Bavorska a České republiky,” uvedl Novák. Ten dodal, že představitelé kláštera Schlägl během schůzky dokladovali, že kůrovec se již několik let prokazatelně šíří z české strany, konkrétně z Národního parku Šumava. Českou stranou prý není dodržována dohoda z roku 2005 o zřízení dvěstěmetrového ochranného pásu podél státní hranice, kde bude prováděna mechanická asanace bez použití těžké mechanizace. „V současnosti je poškozeno cca 90 hektarů lesa, to je dvakrát větší plocha než v loňském roce, a škoda z toho vyplývající činí údajně milion eur,” upozornil Novák.
Bursíkovo ministerstvo životního prostředí ale s názorem Rakušanů nesouhlasí. „Dvousetmetrový pás platil do roku 2007, poté již tato dohoda nebyla prodloužena. Po Kyrillu to nemělo smysl, neboť zatímco předtím šlo o jednotlivé stromy, po něm by se musel vykácet celý dvousetmetrový pás, třeba v délce 10 km. K likvidaci kůrovce se proto bude přistupovat v dané oblasti diferencovaně,” řekl už dříve Deníku mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.
Informace o tom, že Rakousko a Bavorsko chystají stížnost do Bruselu, překvapila ředitele Národního parku Šumava Františka Krejčího. „V září jsme měli třístranné jednání, kde jsme vytýčili zóny, kde se proti kůrovci zasahovat nebude, a kde naopak bude likvidován. Komunikace je velmi dobrá. Navíc jsme se shodli na tom, že si vyhodnotíme vzájemné výsledky, abychom věděli, kdy se v jednolitém masivu šířil kůrovec od nich k nám a kdy naopak od nás k nim,” prohlásil Krejčí.