Ing. Miloš Juha Ph.D., 12. 3. 2007
zdroj: Jiří Neumann, Český Krumlov
Počátek osmdesátých let je možno označit za dobu vzniku poslední rozsáhlé kůrovcové kalamity na území Šumavy. Nejedná se pouze o NP Šumava ale o celé území, které obsahuje také NP Bavorský les. Vichřice z 1. srpna 1983 a 24. – 25. 11. 1984 (cca 200 tis.m3) měly katastrofální následky pro další stabilitu lesních porostů.
Po počátečním porušení stability lesa padlo působením větru na území NP Šumava za dalších sedm let téměř 1.5 mil. m3. Nejvíce polomů a vývratů padlo uprostřed území současného NP Šumava na lesních správách Prášily, Srní, Modrava, Kvilda, Borová Lada, České Žleby a v NP Bavorský les v části mezi Roklanem a Luzným.
Z vývratů a polomů, které nebyly včas zpracovány, poprvé vylétl kůrovec již v roce 1984. Na bavorské straně v sousedství lesních správ Modrava a Kvilda zůstalo po roce 1984 nezpracováno cca 30 tisíc m3 vývratů a polomů. Přibližně stejné množství bylo v NP Bavorský les zpracováno do doby než bylo rozhodnuto o ponechání zmíněného objemu v nepřístupných lokalitách.
Odumřelé plochy v NP Bavorský les, NP Šumava a holiny vzniklé v důsledku asanace napadených stromů kůrovci za roky 1992 – 2004 podél státní hranice od Pramene Vltavy až k Roklanům) činí celkem cca 6.500 hektarů horských smrčin. Z této plochy se nachází cca 4100 ha odumřelého lesa na bavorské straně mezi Luzným a Roklanem. V NP Šumava je na území lesní správy Modrava navazujícího na bavorskou stranu cca 1300 ha odumřelého lesa a cca 750 ha ploch vzniklých po asanaci. Zbytek odumřelých ploch lesa se nachází na Trojmezné a v ostatních prvních zónách NP Šumava.
Působení kůrovců v NP Šumava a NP Bavorský les lze kvantifikovat i celkovým objemem odumřelých stromů. Pokud by byl použit přepočet na průměrnou hektarovou zásobu dříví ( cca 400 m3/ha ) , tak na celé Šumavě včetně NP Bavorský les již odumřelo působením kůrovců cca 2,6 mil. m3 smrkového dříví.
Družice Landsat zaznamenává i postupné změny teploty půdního povrchu způsobené velkoplošným odumíráním lesa. Záznamy poukazují na skutečnost, že na Šumavě po rozsáhlém působení kůrovců (velkoplošné odumření mateřských porostů) došlo k velkým změnám krajiny a regionálnímu ovlivnění klimatu.
Nové příčiny a jiné následky
V lesích Národního parku Šumava způsobil orkán Kyrill v noci z 18.1. na 19.1.2007 škody mimořádného rozsahu. Odhadovaná výše kalamity je cca 740 tis. m3 a z toho se nachází v I. zónách cca 60 tis. m3. Kalamity způsobené vysokou intenzitou větru vznikají na Šumavě periodicky a jejich interval se výrazně zkrátil po největší lesní kalamitě v historii Šumavy kolem roku 1870. Tehdy naposled došlo k radikální změně dřevinné skladby ve prospěch smrku (předtím sklárny apod.). Dříve bylo zastoupení smrku 49% a v současné době smrk zaujímá v lesních porostech NP Šumava cca 84%. Smrkové monokultury mají značnou predispozici ke kalamitním jevům způsobených silnou intenzitou větru a nebo kůrovci. Pro názornost je uveden graf za dvacetileté období.
Labilita převažujících smrkových porostů v Národním parku Šumava velmi transparentně ukazuje na problém, který si současné vedení parku podle prováděných opatření za více než dva roky, neuvědomuje. Problém spočívá v neodůvodněné a vědecky nepodložené snaze ředitele parku o rozšíření bezzásahových zón. Území na kterém mají být rozšířeny bezzásahové zóny obsahuje porosty, s převažujícím smrkem starším šedesáti let, atraktivní pro kůrovce. Stejně tak jsou to i neodůvodnitelné časové rámce ve kterých má být rozšíření bezzásahových zón uskutečněno (od jednoho do pěti let). Stanovení uvedených cílů při rozšiřování bezzásahových území ukazuje na nekompetentnost ředitele Národního parku Šumava.
Vize vedoucí k neopodstatněné snaze bezhlavého rozšiřování bezzásahových zón opomíjí základní pravidla pro stav ekosystému vhodného pro zařazení do této kategorie. Případnou kalamitu větších rozměrů než byla způsobena orkánem Kyrill zastavilo jen politické rozhodnutí na nátlak komunálních politiků. Spor o postup při rozšiřování bezzásahových zón je jen jedním z celé řady sporů, které již nesmiřitelně rozdělily zástupce obcí a vedení národního parku ale i zaměstnance NP. Ukázkou byla i poslední „rada parku“, která skončila po dvouhodinovém dohadování absolutní neshodou. Ředitel Národního parku Šumava Alois Pavlíčko si za jeho působení vybudoval pověst osoby zcela nedůvěryhodné, která trvale obchází a porušuje zákony.
Na Správě NP Šumava probíhají soustavně (tři roky) nesmyslné personální změny s cílem zbavit se odborně zdatných zaměstnanců i přes to, že si svoje pracovní úkoly plní svědomitě. Takto dlouhodobě prováděné personální změny vyloučily a již téměř paralyzovaly činnost odborníků schopných nastalou krizovou situaci řešit. Personální změny byly lživě zdůvodněny vykonstruovanou úsporou finančních prostředků státu s vědomím, že provedená opatření již nikdy nikdo nezkontroluje.
Podle výše uvedených důvodů lze očekávat, že objem současné kalamity bude vědomě zkreslen tak, jak jsou zkreslovány informace o gradaci kůrovců. Ke zkreslování údajů povinných ze zákona o lesích došlo již také několikrát. Dlouhodobý monitoring kůrovce v bezzásahových zónách byl zrušen se zdůvodněním, že vyvolává zbytečnou hysterii.
Neřešením již tak kritické situace dojde k nevyčíslitelné újmě na zbylých lesních porostech a ostatních komoditách státu.
Nastalá kalamita vyžaduje rychlé a racionální rozhodování, které bude řešit nejen včasné zpracování vzniklé kalamity, ale i dlouhodobé cíle národního parku vedoucí ke stabilním lesním porostům, které bude možné postupně a bez rizik převádět do bezzásahového režimu. Plněním dlouhodobých opodstatněných cílů národního parku přinese potřebný klid v regionu a mezinárodní uznání.
Nekompetentnost ředitele parku je zcela transparentní, když bychom posoudili i jeho vize o dalším směřování parku, které dlouhodobě prosazoval a regionální zástupci je prostřednictvím Rady parku zásadně odmítli.
Shrnutí
1. Správa NP a CHKO Šumava se pokouší prosadit reformu NP a CHKO Šumava v rozporu se současně platnou legislativou. Reforma ani v nejmenším neakceptuje běžné přírodní zákonitosti pro vznik stabilních ekosystémů, které by byly základem, územně převažujícího, přirozeného lesního prostředí.
Správa NP postupně mění platný způsob ochrany přírody v NPŠ: Od vhodné ochrany a zlepšování stavu lesů NPŠ (Cílem všech opatření v lesním hospodářství národního parku je dosažení přirozené skladby porostů zcela odpovídající danému stanovišti.“ (Nař.vl.č.163/91 Sb. §9, odst.1)) přechází k tzv. ochraně přírodních procesů , kterým mají být ponechány i nepůvodní, přirozenému stavu vzdálené a kulturní lesy.
V současné době v NPŠ zaujímají přirozené ekosystémy (vč. lesů) pouze cca 14% rozlohy NPŠ. Reforma však počítá s převodem 1/3 NPŠ do bezzásahového režimu do 4 let :
⏺ k okamžitému vyhlášení: 14,82 % plochy NP (tj. 10.084 ha),
⏺ v roce 2007: 18,88 % plochy NP (tj. 12.849 ha),
⏺ v roce 2010: 28,78 % plochy NP (tj. 19.588 ha).
V horizontu následujících 4 let by tedy měla být 1/3 plochy NP v bezzásahovém režimu. Více než 50% této plochy budou tvořit nepůvodní, kulturní a hospodářské lesy). Na tomto bezzásahovém území je 14.492 ha, tj. 21,18 % plochy lesa NP ohroženo kůrovci, tedy rychlým rozpadem a dalších cca 3.000 ha holin vznikne v pufračních pásmech.
Uvedená reforma nemá oporu v platné legislativě, není v souladu s platným Plánem péče o NP Šumava, nebyla schválena Radou NPŠ (usnesení ze dne 13.12.2005), obce odmítly akceptovat rozšíření I. zón a obrátily se s žádostí řešit problém NPŠ na bývalého premiéra. O rozšiřování bezzásahových I. zón bylo rozhodnuto bez obcí a teprve dodatečně se pokouší Správa získat jejich souhlas.
Reforma neopodstatněného rozšiřování prvních zón byla na nátlak obcí dočasně pozastavena. Správa NP a CHKO Šumava se ale pokouší rozšiřovat bezzásahová území jiným způsobem tak, aby nebylo zapotřebí tento akt projednat s příslušnými obcemi. Z tohoto důvodu Správa NP iniciovala zahájení správního řízení, jehož smyslem je změna Rozhodnutí z roku 1998 pro zásahy proti kůrovcům ve II. zónách.
Obce požadovaly, aby MŽP předložilo analýzu dosavadního působení NPŠ a společně s obcemi ji vyhodnotilo. Aby byly nejprve zpracovány analýzy rizik, která souvisí s vytvořením tak rozsáhlých ploch suchého lesa a vykácených holin na změny vodního režimu – odtokových podmínek, regionálních změn klimatu, eroze půdy, změn biotopů chráněných živočichů a rostlin – NIC NEBYLO ZPRACOVÁNO, TERMÍNY ÚKOLŮ, KTERÉ SPRÁVA SAMA ODSOUHLASILA, JIŽ DÁVNO PROŠLY.
2. Spolupráce obcí na území NP Šumava se Správou NP a CHKO Šumava je na bodu mrazu.
Zástupci obcí nedůvěřují Správě NP a jednání obou stran vedou do slepé uličky. Hlavním důvodem jsou různé podvody ze strany Správy a nulová možnost dohody. Správa NP není ochotná přistoupit na jakýkoli kompromis a nepřipouští odlišný názor.
Obce nemohou uplatnit své připomínky v Radě NP a CHKO Šumava. Rada NP Šumava není funkční cca rok. Zásadní rozpory vznikly vlivem názorových rozdílů ve vědecké sekci. O ovlivnění názoru a odstranění nepohodlných členů s jiným názorem se pokusil zástupce na internetovém fóru. Jednalo se především o odstranění předsedy sekce prof. Mrkvy, který byl garantem názorového spektra s odpovídající specializací.
3. Názor ministra Wernera Schnappaufa na rozšiřování bezzásahových zón a vývoj kůrovci napadených lesních porostů v NP Bavorský les ze symposia v Regenu ze dne 21.7.2006.
Zcela úmyslně je pominut názor NP Bavorský les na zařazení do kategorie IUCN, který se nemění. Tento názor je pochopitelný a správný. Názor na udržení NP Šumava v II. kategorii IUCN je rovněž správný a také je již od vzniku NP Šumava prosazován. Zásadní rozdíl je ve způsobu dosažení cíle NP Šumava a to souvisí se zcela diametrálními rozdíly v názoru na krátkodobé a dlouhodobé cíle, než které zastává současné vedení NP a CHKO Šumava.
Ministr Schnappauf řekl, že zájem ministerstva bojovat proti kůrovci bude do té doby, než bude les v NP Bavorský les, vůči němu, dostatečně odolný. S tímto názorem je možné se bez výhrad ztotožnit a s tím také souvisí krátkodobé a dlouhodobé cíle NP.
Dr. Stoiber dne 4.8.2006 v NP Bavorský les řekl, že „ Správa NP byla aktuálně pověřena vypracovat příslušnou koncepci. Přitom jde o to, jak v rozšířené části NP pokud možno zabránit velkoplošným scénám vývoje krajiny, jak jsou známy v původní části NP“. Dále řekl, že podsadbou buků a jedlí tam, kde to má odborný smysl je potřeba učinit les vůči kůrovci bezpečnějším.
4. Nesmyslné personální změny na Správě NP a CHKO Šumava.
Po nástupu ředitele Pavlíčka byl proveden personální audit Správy NP a CHKO Šumava. Personální audit byl zpracován za cca čtyři miliony korun. Dopady auditu vedou ke snížení funkčnosti Správy NP a údajně zamýšlená efektivita rovněž minula svůj cíl. Personální změny se několikrát nesmyslně opakovaly u stejných skupin zaměstnanců. Hlavním cílem bylo vypuzení „nepohodlných“ zaměstnanců. Personální změny lze jednoznačně označit za nemravné personální čistky, které byly v rozporu s legislativou a dobrými mravy.