Jiří Štich – o.s. Šumava 21 (na www.sumava21.cz zveřejněno v lednu 2007)
Celý rok 2006 provázely snahy MŽP a správy NP o rozšíření bezzásahovosti do dalších území. Hovořilo se o rozšíření na 30, ale i 40 % území NP. To by znamenalo bezzásahový režim na rozloze 21–28 tis. hektarů.
Srovnání s NP Bavorský les
Pro srovnání je potřebné uvést rozsah bezzásahového území v Národním parku Bavorský les (NPBL), který je některými ekologickými aktivisty, ale i vedením správy NP dáván za příklad. NPBL byl vyhlášen v roce 1970 na rozloze 13 300 ha . V r. 1983 bylo 5 500 ha deklarováno jako bezzásahové území, na kterém bylo upuštěno od jakýchkoliv aktivit včetně ochrany proti kůrovci. V r. 1997 došlo k jeho rozšíření severozápadním směrem na 24 250 ha, přičemž přísně chráněná I. zóna zůstala téměř nezměněna.
Na základě zkušeností s šířením kůrovce v původní části NPBL bylo rozhodnuto o zásadně odlišném managementu na přechodnou dobu 20 let (v současnosti se mluví o prodloužení na 30 let), kdy budou uplatňována zejména opatření posilující ekologickou stabilitu lesních porostů a jejich autoregulačního potenciálu včetně důsledných opatření při tlumení gradace kůrovce. Pokud tedy někdo dnes hovoří, že v NPBL je 75 % bezzásahového území, je to tvrzení účelové a nepravdivé a může se vztahovat maximálně k části NPBL, vyhlášené v r. 1970 na území 13 300 ha – to by znamenalo, že v NPBL je dnes asi. 10 tis. ha vyhlášeno jako bezzásahové území.
Jaro 2006: pokus zbavit se povinnosti zasahovat proti kůrovci
Snaha orgánů ochrany přírody o rozšíření bezzásahovosti na výše uvedené procento plochy však narazila na velký odpor, zejména u obcí NP Šumava. „Vymezení a změny zón ochrany přírody stanoví ministerstvo životního prostředí vyhláškou po projednání s dotčenými obcemi,“ říká v § 17 zákon o ochraně přírody a krajiny (114/92 Sb.). Bylo zřejmé, že tudy cesta k rozšíření bezzásahových území nevede. Proto v březnu zahájilo MŽP z moci úřední správní řízení o změně rozhodnutí, která stanovují povinnost zasahovat proti kůrovci mimo stávající bezzásahová území stejně jako v ostatních lesích na území ČR. I tento způsob rozšíření bezzásahovosti narazil na velký odpor v šumavském regionu, a proto zřejmě nebylo ani po ¾ roce v této věci rozhodnuto.
Tetřev jako záminka pro další snahy
Správa NP přišla tedy s dalším způsobem, jak rozšiřovat kůrovce po území NP Šumava. Použila k tomu ustanovení § 66 zákona 114/92 Sb., který umožňuje orgánům ochrany přírody zakázat či omezit činnosti, které by mohly způsobit nedovolenou změnu zvláště chráněných částí přírody. Jako důvod je na prvním místě uváděna ochrana populace tetřeva, a dále pak některých dalších vzácných druhů živočichů a rostlin.
Marně upozorňujeme na fakt, že ponecháním těchto částí přírody napospas kůrovci dojde k poškození i zničení biotopu tetřeva i ostatních živočichů a rostlin vázaných na tento biotop. Rušení tetřeva při asanaci kůrovcového dříví hodnotí odpovědné státní orgány jako větší zlo než zničení jeho biotopu kůrovcem na mnoho desítek až stovek let. Krátkodobou ochranu jednotlivých druhů živočichů a rostlin však nepovažujeme za hlavní cíl ochrany životního prostřední, zejména v národních parcích. Ostatně i plán péče o NP Šumava upřednostňuje ochranu celých ekosystémů před ochranou jednotlivých druhů rostlin a živočichů.
Cituji z odůvodnění rozhodnutí o vyloučení zásahů proti kůrovci: „Ochrana dochovaného genofondu původních rostlinných druhů v území cestou ochrany ekosystémů a uchování vhodných stanovišť, stejně jako zajištění ochrany společenstev živočichů primárních ekosystémů ochranou těchto stanovišť či vhodným managementem v případě jejich ohrožení či narušení v minulosti”, jsou hlavní cíle péče o fyto a zoogenofond uvedené v Plánu péče Národního parku Šumava, kapitola 4.3. (strana 74 a 78). O to méně pochopitelné jsou kroky, které správa NP svými správními rozhodnutími činí.
Šumava 21: Nelze upřednostňovat jednu složku ekosystému
Názor našeho sdružení na ochranu ekosystémů v NP Šumava by se dal shrnout do několika následujících vět:
● Občanské sdružení Šumava 21 upřednostňuje a prosazuje v ochraně přírody holistický přístup. Domníváme se, že takovýto přístup je v současných podmínkách ochrany přírody, zejména ve velkoplošných chráněných územích, jediný možný a je zahrnut i ve všech právních normách zajišťujících ochranu velkoplošných chráněných území, národní parky nevyjímaje. Proto je nepřípustné upřednostňovat ochranu jedné složky ekosystému na úkor ostatních.
● Území NP Šumava oplývá mnoha vzácnými rostlinnými a živočišnými druhy. Oplývá jimi proto, že v tomto ekosystému našly své místo a optimální podmínky pro svoji existenci. Pokud tedy máme chránit tyto vzácné složky ekosystému, musíme chránit celý ekosystém, neboť jen takovýto ekosystém skýtá možnosti jejich další koexistence v něm. Ponecháním mnoha lokalit napospas kůrovci dojde k podstatným změnám v ekosystému a v biotopu jednotlivých druhů vzácných rostlin a živočichů.
Vyloučení zásahů proti kůrovci je protiprávní, správa porušuje lesní zákon
Z hlediska právního pak hodnotíme rozhodnutí správy NP Šumava o vyloučení asanačních opatření proti kůrovci jako „protiprávní“. Dle našeho názoru nelze správním rozhodnutím zakázat činnost povolenou (nařízenou) jiným správním rozhodnutím vydaným týmž správním orgánem.
Správních rozhodnutí dle § 66 zákona bylo od jara zahájeno šest. Současně s nimi byla ve všech případech vydána i předběžná opatření, zakazující asanaci kůrovcového dříví, a to i odkorňováním aktivních kůrovcových stromů nastojato. Ve všech případech již bylo vydáno rozhodnutí ve smyslu výše uvedeného a ve všech případech jsme podali odvolání. Odvolací orgán zatím ani v jediném případě nerozhodl. Pominu zde skutečnost, že k datu vydání předběžného opatření a zahájení správního řízení porušila správa NP zákonná ustanovení dle § 32 lesního zákona (povinnost zasahovat proti škůdcům) ve všech šesti případech.
Lži o „mezinárodní prestiži“ parku i o závěrech mise IUCN
Dále bych chtěl návštěvníka našeho webu informovat o některých skutečnostech, které jsou v tisku velmi často nepravdivě, účelově i lživě interpretovány. Jejími autory jsou především mluvčí správy NP Šumava Radovan Holub, ředitel správy NP Šumava Alois Pavlíčko, ředitel správy CHKO Šumava Pavel Hubený, vedoucí sekce lesy Hnutí DUHA Jaromír Bláha, divadelní historik Vladimír Just a mnozí redaktoři celostátních i regionálních periodik.
Velice často se u těchto autorů objevuje zmínka o nebezpečí „vyškrtnutí“ NP Šumava z prestižní kategorie IUCN. Skutečnost, že žádná prestižní kategorie národních parků IUCN neexistuje, buď neznají nebo úmyslně pomíjí.
Často v tisku bývá dezinterpretováno doporučení mise IUCN z r. 2003 o vytvoření velké bezzásahové zóny s hrozbou, že pokud ji nevytvoříme, bude NP Šumava vyškrtnut… Toto doporučení sice existuje, ale existuje i doporučení jiné. Cituji ze zprávy mise IUCN:
„NP Šumava by si měl podržet svůj status národního parku v České republice, ale jeho kategorizace dle systému IUCN by měla být pečlivě zvážena. Přesun do jiné kategorie dle vnitrostátního práva by znamenal reálné oslabení jeho ochrany a otevřel dveře všem možným zásahům. Na druhou stranu začlenění do kategorie IUCN IV nebo V by mnohem lépe odpovídalo realitě a nezměnilo by významně hodnotu oblasti.“ Toto doporučení je však účelově opomíjeno.
Opomíjeno bývá i další konstatování této mise. Cituji:
„Problém s kůrovcem existoval i v minulosti, avšak možnost kalamity byla vědci i ochránci přírody při zakládání NP Šumava zcela přehlížena. Někteří z přítomných vědců to uznali a jsou připraveni přehodnotit některá svá předchozí doporučení pro národní park, např. bezzásahovou politiku, vzhledem k rozsahu problému a hrozbě pro okolní zóny (přímý dopad na komerční lesy, změna mezoklimatu, vodního režimu atd.). Tento obrat v postojích považují nevládní neziskové organizace za zradu.“ (nevládní neziskové organizace zastupovalo Hnutí DUHA).
Za nového vedení NP stoupla těžba kůrovcového dříví, správa tvrdí opak
Závěrem bych pak chtěl upozornit na nepravdivé výroky o tom, jak se za nového vedení parku snížila těžba kůrovcového dříví a došlo k zastavení kůrovcové kalamity a jak způsoby prosazované lesníky jsou neúčinné na rozdíl od přístupu „ekologů“.
Z následujícího přehledu těžeb je totiž zřejmé, že za 3 roky vlády nového vedení se vytěžilo více kůrovcového dříví než za poslední 3 roky vlády starého vedení. K roku 2006 by pro objektivní srovnání bylo potřebné ještě započítat kůrovcové dříví, které správa těžit měla, ale v důsledku předběžných opatření (viz výše) netěží.
| rok | těžba celkem | kvůli větru | kvůli kůrovci |
| 2000 | 261 670 | 188 472 | 55 774 |
| 2001 | 120 756 | 22 654 | 23 597 |
| 2002 | 197 128 | 148 406 | 8 758 |
| 2003 | 225 570 | 211 839 | 13 390 |
| 2004 | 131 536 | 15 106 | 44 524 |
| 2005 | 139 376 | 18 475 | 38 343 |
| 2006 | 70 234 | 31 118 | 17 015 |
(Rok 2006 je započítán do 15. 9)