Václav Janouš, MF DNES 7. 9. 2005

Šumava – Šumavští starostové si nehodlají nechat líbit rozpínavost šumavského národního parku.

Chystají první úder proti správou parku navrženému scelení a rozšíření prvních zón, tedy nejcennějších míst na Šumavě.

Tvrdí, že dokud nebudou mít jistotu, že dostanou po rozšíření nejpřísněji chráněných území parku kompenzace například za to, že nesmějí kácet stromy ve svých lesích ležících v těchto místech, je pro ně návrh nepřijatelný. Hrozí, že se správou parku už nebudou jednat, ale rovnou budou své požadavky směřovat na ministerstvo životního prostředí, premiéra Jiřího Paroubka a jeho vládu. Správa národního parku totiž navrhuje rozšířit přísně střežená cenná území Šumavy z dosavadních 8807 hektarů na 26 550 hektarů, tedy téměř čtyřicet procent území šumavského parku.

Starostové šumavských obcí se dopálili a tvrdí, že navrhovaných 39 procent rozlohy parku, kterou by měly zabírat první zóny, nepodpoří.

Také pro starostu Strážného Jaroslava Pubala je rozšiřování prvních zón nepřijatelné. “Dokud nebudeme mít jasně dáno, jak nám budou kompenzovány újmy způsobené tím, že nesmíme třeba v lesích těžit, nepodpoříme to,” řekl starosta Pubal. Do katastru obce Strážný by navrhovaná první zóna zasahovala.

Podobně hovoří i další šumavští starostové a požadují, aby jim správa parku dala jasně najevo, jaké kompenzace obce dostanou.
“Jsme na lesích v okolí obce závislí. Proto se budeme muset bránit. A protože správa parku je státní orgán, pak se budeme obracet na ministerstvo životního prostředí či premiéra,” míní starosta Horní Vltavice Jiří Fastner.

Ředitel parku Alois Pavlíčko přitom řekl, že na náhradu újmy mají obce nárok ze zákona. “Nemusejí se obávat, pokud někde zakážeme v lese nějakou činnost, že jim ztráta nebude kompenzována,” tvrdí Pavlíčko. Starostové jsou ovšem k těmto slibům na základě současné situace skeptičtí.

Dosud ministerstvo životního prostředí vyplácí obcím kompenzace jen v podobě daní z pozemků v parku. Přímo peníze za to, že nemohou v lesích hospodařit, nedostávají. “Podle zákona mají na kompenzace nárok, ale neexistuje vyhláška, která by jim tyto peníze zajistila. Teprve ji připravujeme spolu s ministerstvem zemědělství. Podle ní se budou moci obcím tyto peníze vyplácet,” řekl Vladimír Hynek z ministerstva životního prostředí, které má kompenzace na starost.

Předseda regionální sekce rady národního parku Václav Sklenář, který pracuje jako ředitel hotelu, dokonce tvrdí, že obce musejí svou budoucnost vidět v cestovním ruchu a nikoliv v lesnictví či nějakých kompenzacích.
“Cestovní ruch nabízí obrovské možnosti, a ačkoliv je zde spousta hotelů a penzionů, všichni dobře víme, že během sezony jsou obsazené,” řekl Sklenář.

Starostové obcí mu sice přikyvují, ale upozorňují, že i to má svůj háček. Lidé se totiž nedokážou ihned orientovat místo na lesnictví na turismus. “Cestovní ruch je šance, ale zde jsou lidé dřevorubci profesionálové a pracují mnohdy třeba za čtyřicet tisíc korun měsíčně. To má ředitel zavedeného hotelu, ale dřevorubci takovou funkci nikdo nedá a dělat údržbáře za osm tisíc korun logicky nepůjde,” míní starosta Horní Vltavice Fastner.