Václav Janouš, MF DNES 9. 8. 2005
Vimperk – Zastavte šíření kůrovce na Šumavě. To je úkol od senátorů pro ministra životního prostředí Libora Ambrozka.
Senátoři se totiž postaví na stranu šumavských starostů, kteří napsali premiérovi Jiřímu Paroubkovi dopis, že mají obavy z uschlého lesa, chtějí kácet stromy napadené kůrovcem i v nejcennějších místech parku a nechtějí, aby Šumava byla laboratoří pro nejrůznější pokusy. Ministerstvo kácení stromů právě v prvních zónách odmítá.
Od tohoto týdne začnou starostové šumavských obcí opět v dalším kole hledat s vedením národního parku správný směr, kterým se má Šumava dát, a vysvětlovat své připomínky. Nastolený způsob nezasahovat proti kůrovci přitom může zcela padnout, protože v září si chtějí “na kobereček” pozvat ministra životního prostředí Libora Ambrozka senátoři.
“Zdá se nám, že některé kroky parku jsou odlišné, než by měly, a proto na zářijovou schůzi zveme ministra a já mu doporučím, aby zastavil postup kůrovce a nedocházelo k dalšímu rozšiřování holin na stovkách hektarů lesa,” řekl senátor Josef Kalbáč. Kácení v nejcennějších zónách parku ale zcela odmítá ministerstvo životního prostředí. Tvrdí, že nyní v parku platí péče, která je v evropských zemích zcela běžná, a návrh, aby se vrátilo kácení stromů v prvních zónách, je nepřijatelný.
“Doufám, že se nám podaří odbornými argumenty vysvětlit senátorům, že nynější postup bezzásahovosti v prvních zónách je tím nejlepším a nejsprávnějším, pokud chceme, aby vyrostl nový zelený les,” řekla mluvčí ministerstva Karolína Šůlová.
Správa Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti k otevřenému dopisu šumavských obcí premiéru Paroubkovi
Autor: Správa NP Šumava, Českobudějovické listy 8. 8. 2005
Jedenáct podepsaných obcí pod otevřeným dopisem předsedovi vlády požaduje po Správě Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava zcela legitimně, aby v NPŠ bylo uchováno a zlepšeno v souladu se zákonem přírodní prostředí jako předpoklad udržitelného rozvoje celého regionu. Obce volají po jasné a stálé koncepci, která se nebude měnit vždy s příchodem nového ministra.
Základním kamenem diskuse je otázka rozšiřování bezzásahového území a strach ze suchého lesa. Obce obviňují správu parku z porušování zákona o ochraně přírody a nechtějí, aby Šumava byla laboratoří pro různé pokusy.
Les ale žije dál!
Uchování a zlepšení přírodního prostředí však nelze vidět jen na jednu generaci dopředu. Přírodní prostředí se vytváří dlouhodobě, protože i příroda “myslí” dlouhodobě. To, že na určitých plochách uschnul les, znamená jinými slovy, že zahynulo horní stromové patro. Biologické procesy však běží dál a nerušeně i v tomto lese, většina z nich dokonce pod povrchem půdy. Tady se připravuje zrod nového, stabilnějšího lesa. Suché stromy vytvářejí ochranu pro nově vznikající les, v němž se malým stromkům nejlépe daří ve stínu mateřského porostu. Odborníci se přitom shodují v tom, že usychající, nicméně živý les je lepší variantou než velkoplošné a těžko zalesnitelné holiny, které vznikají vždy jako důsledek lesnického řešení kalamit.
Pohled na staré, usychající stromy není jistě krásný z hlediska člověka, zvyklého po generace na zelené smrkové monokultury. Z hlediska přírody však jde o normální proces, jímž se po staletí a tisíciletí matka příroda řídí. O zrodu takového lesa je možno přesvědčit se na Trojmezné, v oblasti Březníku i jinde. Zmlazování je prostě nezadržitelné. Proto také správa nabídla obcím návštěvu obou lokalit a nahlédnutí do tohoto území, aby měly možnost přesvědčit se na vlastní oči o současném stavu území, kde se v minulosti nezasahovalo proti kůrovci. Je jen škoda, že tuto příležitost využilo z dvaadvaceti obcí pouze šest zástupců na Březníku a na Trojmeznou přišel pouze jeden.
Člověk sem patří
Obce se obávají chudnutí šumavského regionu po rozšíření bezzásahového území, mají obavy, že sem nebude smět člověk. Není to tak. Člověk patří i do nejcennějších území národního parku – jako tichý návštěvník a pozorovatel divadla přírody.
Je nutno podotknout, že sousední Národní park Bavorský les s velkou a kompaktní bezzásahovou oblastí získal svou stabilní klientelu právě díky své jádrové, tedy bezzásahové, zóně a že úbytek turistů, jasně patrný v celém Německu, je nejmenší právě v oblasti národních parků. Šumavské obce mají díky existenci národního parku i hmotné výhody. Do obcí na území NPŠ v roce 20022004 připlynulo 377 679 000 Kč, a to zejména ze Státního fondu životního prostředí. Vývoj podpory pro obce na území parku má výrazně stoupající tendenci a částky, které MŽP investuje jednak do NPŠ a jednak do obcí na jeho území, jsou vzájemně souměřitelné.
V květnu letošního roku na základě společné dohody představila správa výkonnému výboru Rady NP návrh strategických dokumentů dalšího směřování národního parku z pohledu ochrany přírody. K dokumentům zpracovaným správou ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí měly příležitost se vyjádřit nejen obce, ale i nevládní organizace a vědecká obec. Od 8. srpna se uskuteční další jednání, na nichž se dohodli zástupci rady se správou již v květnu. Půjde o hledání shody o dalším směřování národního parku na základě zaslaných připomínek.
Naslouchejme si!
V otevřeném dopisu obcí panu premiérovi, který obdržela i správa, a v prohlášeních pro média se požaduje, aby bylo prošetřeno, zda nedochází k porušování zákona a v případě, že by vznikly nějaké pochybnosti, budou obce žádat odstoupení vedení národního parku. Takový způsob sdělování názorů a kladení požadavků nenavozuje dobrou atmosféru pro začínající jednání, které všechny zúčastněné strany považovaly za nezbytné. Všechny zúčastněné strany totiž deklarovaly dobrou vůli hledat společnou vizi národního parku a připravenost ke konstruktivnímu, věcnému a vstřícnému jednání. Nicméně již se stalo a správa tuto skutečnost respektuje. I přesto je nadále připravena naslouchat všem zúčastněným, jimž není lhostejný další osud národního parku, a všem, kteří přicházejí k diskusnímu stolu s věcnými argumenty a připraveni naslouchat druhým. Špatná nálada a napjatá atmosféra neprospívají nikomu a ničemu, proč se tedy tak chováme?!