Autor: Vladimír Simanov, Neviditelný pes 01.09.2018

… tak se z něj nic neozývá!

Není dne, aby se v mediích „NĚKDO“ nezabýval kůrovcovou kalamitou, kterou se projevuje hluboká krize českého lesnictví. Protože příčin krize je více a působí dlouhodobě a synergicky, mělo být její řešení komplexní.

Ale to, co čteme v novinách a vidíme v televizi, má většinou charakter hraběcích rad či striktních požadavků nabízejících jednoduché, rázné a efektní řešení. Část návrhů je míněna upřímně, ale bohužel bez znalosti věci, a některé jsou doslova obskurní. Proto je těžko pochopitelné, že na tato „volání do lesa“ není z lesa žádná ozvěna! Proč jsou lesníci hluší a slepí, proč nereagují na osočování, že jsou příčinou obrovské katastrofy? Vysvětlení je překvapivě prosté. Lesník zpravidla není vlastníkem lesa, ale odborníkem najatým vlastníkem lesa k hospodaření v něm. Je tedy v podřízeném postavení a zdaleka není „strašný lesů pán“, který si dělá v lese, co si sám zamane.

V současnosti jsou lesníci ve státních službách striktně limitováni ve svém konání politickými rozhodnutími, zejména zákonem o státních zakázkách a „dřevěnou knihou“ (krycí název pro způsob prodeje dříví z Lesů České republiky). Pokud je tedy nynější stav českých lesů katastrofální, je zřejmé, že „politické vedení“ lesního hospodářství je dlouhodobě chybné. Sdělit veřejně tento poznatek si však těžko může dovolit osoba (firma, ústav, instituce, časopis, škola atd.) existenčně na politickém vedení státu a parlamentu závislá.

Pokud si optimisté mysleli, že ve veřejném presentování originálních nápadů na řešení kůrovcové kalamity „hůř už být nemůže“, mýlili se. Poslední perlou (zatím) byl 27. srpna 2018, v deníku MF Dnes článek „Průzkum: les se obnovuje sám“, ve kterém ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený uvedl:

„Výsledky projektu jsou z našeho hlediska úžasné. Zjistili jsme, že les i po tom, co jej většinou proselektuje kůrovec a zabije stromy, je schopen se sám obnovit. A navíc se potvrdilo, že kůrovec nezabije úplně všechno …“

Vzhledem k „času minulému“ nám ředitel parku sděluje, že organizátoři sežrání Šumavy kůrovcem jsou překvapeni, že ještě není sežraná úplně celá, a do budoucna nás snad uklidňuje, že „i tentokrát nějaké stromy přežijí“. Lucidní čtenář musí nad tímto sdělením žasnout a přemýšlet, zda je zmiňovaný projekt projevem vědecké erudice, nebo symptomem vážného onemocnění jeho řešitelů. Demagogie zmíněného sdělení je zcela mimořádná a kdyby si mohl článek přečíst říšský ministr propagandy, zastřelil by se hanbou, jaký je břídil.

Slovníček:
lucidní = jasně při vědomí, lékařský termín
demagogie = působivé a klamné řečnické vystupování, využívané k získání vlivu, politické podpory a moci. Místo věcného zdůvodňování působí hlavně na předsudky a emoce posluchačů, k čemuž slouží polopravdy, překroucené argumenty, logické klamy, falešné sliby, vyvolávání strachu a podobně.

Místo epilogu:
„Mluvit pravdu v čase všeobecného klamu je revoluční čin.
George Orwell (1903-1950), novinář a spisovatel, vlastním jménem Eric Arthur Blair

Vladimír Simanov
prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně