Hnutí život , 17.07.2017

Podle § 8 zákona 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění je u lesů zvláštního určení veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí.

Lesy jsou základem života na Zemi. Budeme-li trvale udržovat lesy, udržíme trvalý život.
„Lesy poskytují mnoho užitku: zajišťují surovinu pro obnovitelné a životnímu prostředí neškodící produkty a hrají důležitou roli v globální biologické diverzitě i v koloběhu uhlíku. Svými účinky jsou zcela nepostradatelné pro životní prostředí i zajišťování ochranných, sociálních a rekreačních funkcí.“ (Deklarace “Evropské lesy rok 2003).

Národní park Šumava byl vyhlášen nařízením vlády č. 163/1991 Sb. ze dne 20. března 1991 ke dni 10. 5. 1991

Národní park Šumava (dále jen NP Šumava) byl vyhlášen nařízením vlády ze dne 20. března č. 163/1991 Sb., kde v § 2 odst. 1 je mj. uvedeno, že posláním NP Šumava je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí a zachování typického vzhledu krajiny, v § 9 odst. 2 je uvedeno, že lesy NP se vyhlašují za lesy zvláštního určení.

Přírodní prostředí zobrazuje 9 podkategorií, a to je Biosféra, Fyzikální pole, Klima, Lesy, Ovzduší, Půda a horninové prostředí, Pojmy prostředí, Povrchové a podzemní vody a Země. Prostředí se skládá ze všech faktorů a jevů vně organismu, které na tento organismus působí (jde o faktory fyzikální, chemické nebo biotické – jiné organismy).

Lesy (podkategorie přírodního prostředí) jsou chráněny zákonem o lesích č. 289/1995 Sb., kde je mj. uvedeno:

§ 1 Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm.

§ 2 Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) lesem jsou lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa,

b) funkcemi lesa jsou přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční,

§ 8 Lesy zvláštního určení

V odst. 2 je uvedeno, že u lesů zvláštního určení je veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí, nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním.

V § 11 odst. 2 tohoto zákona má vlastník lesa (nebo ten, kdo vykonává práva a povinnosti vlastníka) povinnost usilovat o to, aby funkce lesa byly zachovány (plněny rovnoměrně a trvale).

Národní park Šumava po roce 1991 postupně vyhlašoval bezzásahová území, bezzásahovost byla příčinou škod na životním a přírodním prostředí. Porušením povinností v ochraně lesa proti kalamitním hmyzím škůdcům (kůrovcům) docházelo k rozsáhlým kůrovcovým kalamitám s následným odumřením lesních porostů, vzniku holin a ploch po kůrovcových těžbách. Vzniklé holiny nebyly v zákoně stanovené lhůtě zalesňovány (nedošlo k obnově lesa), např. v roce 2009 MŽP pro média uvedlo, že v NP Šumava se nachází více jak 800 ha starých holin.

Bezzásahovost byla odmítnuta i při vyhlášení Státní přírodní rezervace Trojmezná hora v roce 1933, kdy zákonodárce vycházel z historických zkušeností lesníků. V roce 1950 došlo vyhláškou Ministerstva školství, věd a umění č. 85 ze dne 9. ledna 1950 k obnovení a rozšíření této přírodní rezervace. Těžba dřeva byla zakázána – omezena pouze na zabránění nebezpečí možného rozšíření hmyzích kalamit. Je zde uvedeno, že tento závazek platí i pro každého dalšího nástupce v držbě, jednalo se fakticky o bezzásahovost mimo ochrany lesa proti kalamitním hmyzím škůdcům (kůrovcům).

V roce 2000 MŽP zadalo vypracování odborného posudku Prof. Ing. I. Vyskotovi, který vyčíslil škodu na životním a přírodním prostředí v NP Šumava (škodu na funkcích lesa jako složce životního prostředí) ve výši 5 miliard Kč na základě metodiky „Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky“.
(Prof. Ing. ILJA VYSKOT, CSc., a kolektiv je zpracovatelem „Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky“, kdy zadavatelem je MŽP, které tuto metodiku financovalo).

Opatřením č. j. ORPT-6012-16/TČ-2008-80 ze dne 1. září 2008 Policie ČR podle § 105 odst. 1 trestního řádu přibrala znalce k vypracování znaleckého posudku v trestní věci poškozování životního prostředí v NP Šumava. Znaleckým posudkem č. 33 – 9/2008 (zpracovatel Ing. Karel Simon, znalec v oboru lesní hospodářství, odvětví funkce lesů v krajinném – přírodním a životním – prostředí) byla vyčíslena škoda na funkcích lesa jako složce životního prostředí v lesích NP Šumava v celkové výši 32,725 miliard Kč. Z toho škoda na jednotlivých funkci lesa:

 bioprodukční:  2.673.593.455,- Kč
 ekologicko-stabilizační:  3.213.548.069,- Kč
 hydricko – vodohospodářská:  6.512.179.896,- Kč
 edaficko – půdoochranná:  6.908.146.613,- Kč
 sociálně – rekreační:  6.561.266.679,- Kč
 zdravotně – hygienická:  6.855.787.377,- Kč

Znalecký posudek byl zpracován dle oficiální metodiky MŽP („Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky“) zveřejněné v částce 8/2003 Věstníku MŽP.
Pro výpočet škody na funkcích lesa jako složce životního prostředí byla zjištěna plocha 3.734 ha s průměrnou hodnotou škody 8.763.932,- Kč/ha.

Dne 8. 7. 2017 publikoval P. Martan (odborník na lesnictví) údaje, dle kterých se v NP Šumava nachází 26.515 ha odumřelých lesních porostů, holin a ploch po kůrovcových těžbách.

Odhad škod na životním a přírodním prostředí ke konci roku 2016 v NP Šumava vychází z údajů P. Martana, kdy se jedná o plochu větší než 21.000 ha (použit redukční koeficient 0,8 a průměrná hodnota škody 8.763.932,- Kč/ha uvedená ve znaleckém posudku č. 33 – 9/ 2008). Odhad škod (na funkcích lesa jako složce životního prostředí) v roce 2016 v NP Šumava je ve výši 184.042.572,- Kč.

Z toho škoda na hydricko – vodohospodářské funkci lesa je odhadnuta na 36.624 miliardy Kč.

Škody prokazují snížení retenční schopnosti daného území a negativně ovlivňují vodní režim v celé Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Šumava, vyhlášené nařízením vlády č. 40/1978 Sb.

Škody na lesích NP Šumava se projevily při povodních v roce 2002, ale i v období sucha, kdy např. došlo prvně v historii k vyschnutí Pramenů Vltavy.

Např. lze odhadnout škodu na produkci kyslíku za rok 2016 v NP Šumava ve výši 4 miliardy Kč.

Od vyhlášení NP Šumava v roce 1991 nařízením vlády ze dne 20. března č. 163/1991 Sb., do 1. 7. 2017, kdy toto nařízení bylo zrušeno, došlo odhadem ke škodám na přírodním a životním prostředí ve výši 184 miliard Kč jako důsledek bezzásahovosti a tím vzniku odumřelým lesních porostů, holin a ploch po kůrovcových těžbách na ploše 26.51 ha NP Šumava.

Správa NP Šumava a MŽP nezajišťují veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí, stanovený zákonem. Správa NP Šumava bezzásahovým přístupem v lesích NP Šumava poškodila životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

V Čl. 35 Listiny základních práv je uvedeno:

1) Každý má právo na příznivé životní prostředí.
3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.

Vliv stavu šumavských lesů na výši hladiny řeky Vltavy v letech 1859 až 1920
(autor J. Šonka)

Narušení lesů Šumavy vichřicemi a kůrovcovou kalamitou v letech 1868 až 1876 bylo v rozsahu cca na 11.000 ha (dle Pfeffera z roku 1947), narušení lesů v roce 2016 v rozsahu 26.515 ha (dle P. Martana 2017).

Minimální stavy vody Vltavy v Českých Budějovicích se po odlesnění snižovaly:
z -18,6 cm v letech 1859 až 1868
na -18,0 cm v letech 1869 až 1870,
-24,25 v letech 1871 až 1874,
-30,70 v letech 1875 až 1884,
-46,33 v letech 1885 až 1890,
– 63,40 v letech 1891 až 1900,
– 65,80 v letech 1901 až 1910,
– 67,20 v letech 1911 až 1920 pod normálem (382,64 cm).

Maximální stavy vody Vltavy v Českých Budějovicích se po odlesnění zvyšovaly:
z +128,30 cm v letech 1859 až 1868
na +137,00 v letech 1869 až 1870,
+123,75 v letech 1871 až 1874,
+190,80 v letech 1875 až 1884,
+187,00 v letech 1885 až 1890,
+180,30 v letech 1891 až 1900,
+144,40 v letech 1901 až 1910,
+138,00 v letech 1911 až 1920.

Průměrný roční stav vody Vltavy v Českých Budějovicích:
+15,20 cm v letech 1859 až 1868,
+14,50 v letech 1869 až 1870,
+1,25 v letech 1871 až 1874,
+6,70 v letech 1875 až 1884,
-6,33 v letech 1885 až 1890,
-25,10 v letech 1891 až 1900,
-30,90 v letech 1901 až 1910,
-45,43 v letech 1911 až 1920.

Na základě výše uvedeného historického měření průtoků Vltavy v Českých Budějovicích ve vztahu k rozsáhlým plochám odumřelých lesů a vzniklých holin po kůrovcových těžbách došlo ke snížení retenční schopnosti daného území a k negativnímu dopadu na odtokový režim vodních toků – Vltavy a Otavy, popř. dalších vodních toků v Západočeském kraji.

Uvedené rozsáhlé plochy odumřelých lesů a vzniklé holiny po kůrovcových těžbách v současné době (dvakrát větší než uvádí Prof. Pfeffera při největší historicky známé kalamitě v lesích Šumavy v letech 1868 až 1876) se projevily vyššími škodami při povodních již v roce 2002, ale i v období sucha, kdy např. došlo poprvé ve známé historii k vyschnutí Pramenů Vltavy.

Tyto rozsáhlé negativní dopady na životní a přírodní prostředí (ekologická katastrofa) jsou v důsledku bezzásahovosti – nekompetentnosti odpovědných pracovníků.

Přílohou je i fotodokumentace pan Mgr. Janouta – Šumava usychající.

Vláda ČR vyhlašuje rozsáhlá opatření proti suchu, připravuje programy na zvýšení retenční schopnosti krajiny. Správa NP Šumava a MŽP činí opak, když cíleně snižuje retenční schopnost rozsáhlých území NP Šumava a negativně ovlivňují vodní zdroje i mimo území NP (viz odborný materiál Ing. Pavla Valtra).

Národní park Šumava vyhlášen k 1. 7. 2017 zákonem č. 123/2017 Sb. (opakované vyhlášení)

Zákonem č. 123/2017 bylo k 1. 7. 2017 zrušeno nařízení vlády ze dne 20. března č. 163/1991 Sb. a NP Šumava byl k 1. 7. 2017 (opakovaně) vyhlášen dle § 15 odst. 5) zákonem č. 123/2017 Sb.

§ 15 Národní parky

(1) Rozsáhlá území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů, jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového, lze vyhlásit za národní parky.

(2) Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémů odpovídajících danému stanovišti a dosažení jejich přirozené biologické rozmanitosti a musí být v souladu s cíli ochrany sledovanými jejich vyhlášením.

(3) Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území národních parků a zachování nebo postupné zlepšování stavu ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka, významných z hlediska biologické rozmanitosti, na zbývajícím území národních parků.

(4) Posláním národních parků je naplňovat dlouhodobé cíle ochrany národních parků a také umožnit využití území národních parků k trvale udržitelnému rozvoji, ke vzdělávání, výchově, výzkumu a k přírodě šetrnému turistickému využití, a to způsoby, které nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany národního parku.

Z ustanovení § 15 není zřejmé, zda se jedná o ekologicky stabilní ekosystémy v době vyhlášení NP Šumava dne 10. 5. 1991, nebo o ekologicky stabilní ekosystémy v době vyhlášení NP Šumava dne 1. 7. 2007.

Zrušení nařízení vlády ze dne 20. března č. 163/1991 Sb., tj. vyhlášení NP Šumava dnem 10. 5. 1991 a zrušení NP Šumava dnem 1. 7. 2017 a zároveň opětné vyhlášení dnem 1. 7. 2017 NP Šumava zákonem č. 123/2017 Sb. je fakticky legalizací škod na přírodním a životním prostředí ve výši 184 miliard Kč. Do 1. 7. 2017 se výše uvedenými škodami na přírodním a životním prostředí odpovědné orgány nezabývaly, např. trestní oznámení v dané věci bylo odloženo.

V případě, že dlouhodobým cílem ochrany ekologicky stabilních ekosystémů nově od 1. 7. 2017 (přestože NP Šumava byl vyhlášen k 10. 5. 1991) by byla i ochrana 26.515 ha odumřelých lesních porostů, holin a ploch po kůrovcových těžbách, není tento postup ve veřejném zájmu.
Prokazatelně těchto 26.515 ha odumřelých lesních porostů, holin a ploch po kůrovcových těžbách nebylo v souladu s cíli sledovanými vyhlášením NP Šumava ke dni 10. 5. 1991.
Cíle a význam vyhlášení NP Šumava je podrobně popsán v důvodové zprávě (jedním ze zpracovatelů podkladů byl Ing. Karel Simon) k nařízení vlády č. 163/1991 Sb.

V § 22 uvedeného zákona je uvedeno, citace:

(1) Lesy v národním parku nejsou lesy hospodářskými.
(2) S lesy, s pozemky určenými k plnění funkcí lesa a s jiným majetkem ve vlastnictví státu souvisejícím s plněním funkcí lesa na území národního parku a jeho ochranného pásma je podle své územní příslušnosti uvedené v § 78 příslušná hospodařit správa národního parku.

Tato ustanovení zákona prokazují, že lesy NP Šumava jsou lesy zvláštního určení, kde je veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí uzákoněn v § 8 zákona o lesích. Lesy NP Šumava mají plnit funkce lesa jako složky životního prostředí ve smyslu ustanovení § 1 a 2 zákona o lesích., kdy lesy NP Šumava (stejně jako ostatní lesy) tvoří nenahraditelnou složku životního prostředí.
Škody na životním a přírodním prostředí ke dni platnosti zákona č. 123/2017 Sb. byly odhadnuty ve výši 184 miliard Kč.

V § 22a uvedeného zákona je uvedeno, citace:

(1) Vlastníci nebo nájemci lesů v národních parcích jsou povinni hospodařit v nich tak, aby byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce a biologická rozmanitost.

(2) Při provádění péče o lesy zařazené do zóny přírodní a do zóny přírodě blízké se nepoužijí ustanovení jiného právního předpisu o povinnosti obnovovat a vychovávat lesní porosty, o lhůtách k zalesnění holin a o lhůtách k zajištění lesních porostů na lesních pozemcích, o povinném provádění meliorací a hrazení bystřin v lesích ani ustanovení o povinném přednostním provádění nahodilé těžby52). Při provádění péče o lesy zařazené do zóny přírodní a do zóny přírodě blízké se dále nepoužijí ustanovení jiného právního předpisu o povinném provádění opatření53) na předcházení nebo zabránění působení škodlivých činitelů a na odstranění nebo zmírnění jejich následků, s výjimkou preventivních opatření proti vzniku lesních požárů.

Ustanovení odst. 1 § 22a zákona č. 123/2017 ukládá Správě NP Šumava povinnost, aby byly zachovány přirozené ekologické funkce – tj. funkce lesů jako složky životního prostředí. Této povinnosti odporuje odst. 2 téhož §, neboť prokazatelně nelze usilovat o to, aby funkce lesa byly zachovány (plněny rovnoměrně a trvale, § 11 zákona o lesích), když neexistuje povinnost dle odst. 2 § 22a lesy NP obnovovat. Zajištění funkcí lesa přímo souvisí s existencí lesa, holiny prokazatelně neplní funkce lesů jako lesní porosty.

Výše uvedené ustanovení odst. 2 § 22a prokazuje, že škody na životním a přírodním prostředí se budou i nadále zvyšovat z důvodu bezzásahovosti, která by se měla rozšířit minimálně na 50% území NP Šumava.

Závěrem lze konstatovat, že platnost zákona č. 123/2017 Sb., týkající se NP Šumava není v souladu s veřejným zájmem na zlepšení a ochranou životního prostředí. Z minulého období lze dovodit, že další bezzásahovostí dojde k dalším škodám na životním a přírodním prostředí a tím i k porušení Čl. 35 Listiny základních práv a svobod.

V důvodové zprávě k nařízení vlády č. 163/1991 Sb., ze dne 20. března 1991 je mj. uvedeno, že území Šumavy patří k nejzachovalejším částem krajiny nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Šumava je tvořena relativně zdravými lesními porosty a spolu s Bavorským lesem vytváří nejrozsáhlejší středoevropský komplex, na Šumavě se nacházejí pestřejší a stabilnější ekosystémy a přírodně významnější, než na straně bavorské. Lesy Šumavy byly nazývány – „Plíce střední Evropy“.

Zřízením Národního parku Šumava a stanovením jeho ochranných podmínek mělo dojít jen k minimálnímu omezení lesnických zájmů, a to v souladu s dlouhodobými zájmy ochrany přírody na Šumavě.

Po více jak 25 letech od vyhlášení NP Šumava se při nejpřísnější ochraně přírody v NP Šumava nachází 26.515 ha odumřelých lesů, holin a ploch po kůrovcových těžbách. Pouze za rok 2016 došlo přibližně ke škodě na produkci kyslíku ve výši 4 miliardy Kč. Stoleté lesní porosty, které pamatovaly ještě takové osobnosti, jako byli Adalbert Stifter a Karel Klostermann, se změnily v mrtvá torza stromů, a to za stamiliónových dotací z veřejných zdrojů poskytovaných každoročně Správě NP Šumava, což prokazatelně není ve veřejném zájmu.

Zpracoval: Ing. Karel Simon, člen výboru Hnutí Život, z. s.
V Českých Budějovicích dne 17. 7. 2017

Za Hnutí Život, z. s.: Ing. Pavel Valtr – předseda
Ing. Ing. Martin Klewar a Ing. Jaroslav Novák místopředsedové

Příloha: fotodokumentace pan Mgr. Janouta – Šumava usychající.