Šumava21

25. 10. 2009 – Omezení vstupu do některých částí Národního parku Šumava, které od dubna letošního parku platí podle nařízení správy parku, je nezákonné. Nařízení totiž nebyla vydána v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Občanské sdružení Šumava 21 proto dopisem vyzvalo ministra životního prostředí Ladislava Mika, aby tato nařízení zrušil.

 

V dubnu roku 2009 vydala Správa NP a CHKO Šumava sedm nařízení, jimiž omezila vstup návštěvníků na území parku o celkové rozloze asi 6 800 hektarů v oblasti Smrčiny, Trojmezné, Vltavského luhu, Plesné a Poledníku, Křemelné, Horskokvildských a Modravských slatí. Vydání nařízení se opírá o § 64 zákona o ochraně přírody a krajiny, avšak v rozporu s tímto zákonem nebyla vydána cestou správního řízení. Paragraf 90 stejného zákona totiž stanoví, že se obecné předpisy o správním řízení vztahují i na opatření vydávaná podle § 64 zákona.
„Těžko říci, zda se jedná o neznalost právních předpisů pracovníků státní správy, anebo o úmyslné obcházení zákona, tedy o zneužití moci,“ uvedl jednatel sdružení Šumava 21 Jiří Štich. „V případě prvém je na místě pochybovat o odborných předpokladech pracovníků státní správy, ve druhém pak i zvážit, zdali nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele.“
Dotyčné části parku jsou veřejnosti nepřístupné již od roku 1948. Nejdříve byly součástí vojenského prostoru a po vzniku národního parku byly začleněny do nejpřísněji chráněných I. zón parku. I. zóny byly později zmenšeny a některé části se staly takzvanými klidovými územími, do kterých návštěvní řád parku zakazoval vstup. V souvislosti s letošním schválením nového návštěvního řádu, který už klidová území nevymezuje, sáhla správa parku po dalším nástroji, který podle ní umožní zakázat vstup návštěvníků do některých částí národního parku.
Zrušení nařízení o omezení vstupu požadoval v dopise ministru Mikovi letos v červenci také jihočeský hejtman Jiří Zimola. Hejtman rovněž považuje postup správy NP Šumava za zneužití moci, a to zejména kvůli neuvedení důvodů, které vedly k omezení vstupu na dotyčná území. Chybou podle něj je i to, že správa neuvedla, které konkrétní předměty ochrany přírody by mohly být zvýšenou návštěvností poškozeny. Jiné české národní parky, například KRNAP či NP České Švýcarsko, přitom důvody případného omezování vstupu v takových nařízeních uvádějí, a to i s časovým omezením platnosti nařízení. Zakazování vstupu do rozsáhlých částí národního parku Šumava také znemožňuje vytvořit nové hraniční přechody pro turisty a zřídit nové turistické trasy, což se předpokládalo v souvislosti s rozšířením schengenského prostoru. „Je nepochybné, že takovéto nezákonné rozhodnutí správy parku ve značné míře omezilo práva mnoha tisíc či desítek tisíc návštěvníků NP Šumava. Dříve nás omezovala takzvaná železná opona, nyní tu máme oponu zelenou,“ podotkl Jiří Štich.

Dopis o.s. Šumava 21 ministru Mikovi ze dne 25. 10. 2009

Odpověď náměstka ministra ŽP Františka Pelce ze dne 26. 11. 2009 (obyčejná zásilka s ručně psanou adresou a chybějícím prostředním listem)

Nový dopis o. s. Šumava 21 ze dne 7. 12. 2009 – žádost o zaslání kompletní odpovědi a zajištění toho, aby se při vyřizování korespondence občanským sdružením a občanům neprojevoval úřednický šlendrián